Dinosauři a lidé

Věda nám od pradávna tvrdí, že dinosauři vyhynuli v době před člověkem,

Aae mnohé objevy naznačují, že tomu tak není.

V roce 1945 našel jistý muž po přívalových deštích jeskyni poblíž Acambara.

Jeskyně odkryla nečekané objevy.

Ve skrýši ležely nádoby, masky, dýmky a hliněné sošky a mnohé předměty, které nepoznáme.

Sošky měly podobu zvířat, mnohé byly malé a některé i 150 cm velké.

Některé figurky zobrazovaly dinosaury a lidi co na nich jezdí, co s nimi pracují.

Mezi soškami se našly i opravdové zuby dinosaurů a Owenova koně.

Owenův kůň tu měl dle vědců žít v období před 2. mil. lety.

Když se zdejší naleziště celé odkrylo, na ploše půl hektaru se našlo před 30. tisíc exponátů.

Dinosauři měli svou barvu, měli všechny prvky, které mohli znát jen lidi,

co s nimi byli ve styku. Vědci potvrdili stáří 4500 let.

Jejich autory byli asi Taraskové, národ kterému v Mexiku nikdo nerozuměl,

jejich řeč byla Peruánská. Spojitost tu je s Peruánským Ica, kde bylo nalezeno

taktéž tisíce sošek dinosaurů a lidí s nimi pracujících.

Sošky na obou místech však byly záměrně zabezpečené,

je vidět, že se neměly nikdy dostat na světlo.

Čeho se tenkrát Peruánci báli?

Proč tajili souvislost s dinosaury a proč vymizela Peruánská civilizace a dinosauři?

Stojí za tím vším něco stejného?

Proč nechtěly dřívější civilizace, abychom našli jejich sošky a kamenné rytiny?

Proč nám je tajeno od pradávna, že člověk a dinosauři spolu komunikovali,

byli to naše pracovní zvířata.